Z akademických kruhů a řad odborníků vcelku často slýcháme doporučení o zásadách a zdravých limitech pro práci s technologiemi. Vědecké studie založené na reálných vlivech obrazovek na dětský vývoj, jejich pozornost, či kognitivní schopnosti přibývají pomalu a stále nám chybí takové, které by se zabývaly dlouhodobými vlivy v řádu let, či dekád. Bohužel příliš rychlý vývoj technologií nám zabraňuje takové studie vůbec realizovat. Technologie a aplikace i pro ty nejmenší se dostávají na trh stále rychleji a zdá se, že tento trend se bude spíše zrychlovat, než cokoliv jiného. Protože v tak turbulentní situaci je jistě tou nejméně efektivní reakcí čekání na ty opravdu správné a pravdivé odpovědi, nezbývá nám než pracovat s tím, co máme. Tedy v našem případě jsou to nejčastěji data o vlivech konzumace televizního obsahu na dětský vývoj a zjištění o vlivech spíše pasivního, sedavého způsobu života, který je právě často spojen se sledováním televize a hraním na tabletu, telefonu, či počítači.
Jedním z obecně přijímaných doporučení jsou tzv. Kanadská 24-hodinová pohybová doporučení k zajištění dobrého kognitivního vývoje u dětí:
Do těchto dvou hodin tedy nepočítáme čas strávený vyhledáváním zdrojů pro školní přípravu, nebo hraní edukačních her apod. Předchozí výzkum totiž potvrzuje, že obsah a způsob konzumace audiovizuálního obsahu je velice důležitý a v určitých případech je velice efektivním pomocníkem ve vývoji a učení.
V roce 2018 publikoval akademický časopis The Lancet Child & Adolescent Health studii Dr. Jeremyho Walshe, jež se pokoušela nalézt spojitost mezi dodržováním těchto doporučení a stavem kognitivních schopností u dětí ve věku 8 – 11 let. Tato studie byla provedena na více než 4 500 dětí napříč 20 státy USA. Kromě toho, že bylo zjištěno, že tato obecná doporučení v naprosté většině sledovaných případů dodržována nejsou, data poukazují na zajímavé souvislosti mezi kognitivními schopnostmi a jednotlivými sledovanými proměnnými – spánek, pohyb a obrazovky.
Všechny děti byly také podrobeny kognitivnímu testu, který hodnotil jazykové schopnosti, epizodickou paměť, výkonné kognitivní funkce, pozornost, pracovní paměť a rychlost zpracování informací. Studie kontrolovala tyto výsledky v rámci dalších proměnných, jako jsou příjmy domácnosti, vzdělání rodičů a dětí, etnický původ, pubertální vývoj a věk, index tělesné hmotnosti, úrazy hlavy a možná traumatická poškození mozku.
Obecně lze říci, že čím více jednotlivých doporučení dítě splňovalo, tím lepší jeho kognitivní funkce byly. Mimoto, splnění doporučení o spánkových spolu s obrazovkovými limity vykazovalo nejsilnější spojitost s pozitivním kognitivním vývojem.
Dr. Jeremy Walsh shrnuje výsledky takto: „Bylo zjištěno, že více než dvě hodiny rekreační konzumace obsahu z obrazovek u dětí byly spojeny s chudším kognitivním vývojem. V této souvislosti je zapotřebí dalšího výzkumu objasňujícího možné vazby mezi časem stráveným s obrazovkami a kognicí, včetně studování vlivu různých typů interakce s obrazovkami, zda je obsah vzdělávací nebo zábavný, a zda vyžaduje hluboké soustředění nebo spíše multitasking. Na základě našich zjištění by pediatři, rodiče, pedagogové a politici měli podporovat omezení rekreačního času na obrazovce a upřednostňovat zdravé spánkové rutiny během dětství a dospívání.”
50% Complete
Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit, sed do eiusmod tempor incididunt ut labore et dolore magna aliqua.